v Březnu...

slunce vycházelo z moře
a já se zahleděl
trochu oslepený
alembik s naivním výrazem
jemuž živly a nepohoda
vtiskly drsný zjev
s nepokrytou hlavou
v kůži srstí navrch
úsměvem bez míry
opřen o hůl
s vrchním koncem tváře
podobnou té své
stojící bosýma nohama na vodě
vytvarované do neforemných zákrutů
do jednoho okna
vsazeného do fasády mraků
ve španělském oblouku
s vroubkovanými žebry
odděleného sloupy
s hlavicemi
z groteskních masek
nesoucí delikátně ukryté figuríny
pod prolamovanými baldachýny
takže jsem si nemohl všimnout
jak mne za ním pobaveně pozoruješ...

nenuceně sis poprášila oči
al koholem k rozšíření zorniček
kdesi uvnitř ve stáji
zařehtal bájný Aliboron
ušima se mi kvílivým zvukem
protáhly dudy
vlít jsem do telefonní budky
vytočil číslo
tys zvedla utržené sluchátko
a řekla haló
to jsi ty berane?
ano
pojď ven
je tady fajně
roztočíme větrníky
nakrmíme jehně
uvidíš
in hoc signo vinces
v tomhle znamení zvítězíš...

má Honesty...