Odpusť mi matičko

Odcházím.

A není už nic,
co mohlo by zabránit,
zbabělému útěku smrti vstříc.
Už nechci tu být.

Odpusť mi matičko že odcházím,
jsem špatný člověk,
nezasloužila jsi takového syna,
jen má,Má je vina,
že tvou starostlivou tvář už nikdy nespatřím.

Co je víc,než mateřská láska,
pouto rodiče s potomkem,
byl jsem hrůzným snem,
přes oči Tvé páska,
by nestřetli se se synem.

Odpusť mi matičko mé žití,
v bolestech jsi mě na svět přivedla,
já odměnil Tě jen bolestí další,
Tvé srdce tak mlčky,odevzdaně snáší
krutost,jenž mě posedla.

Odpusť mi matičko,
že ještě jednou slzy uroníš.
Za syna.
A má je vina,
zbabělý do hlubin skok,
nejsi můj otrok,
všem vám bude líp,uvidíš.

Odpusť mi matičko.........