když se zdrcne našlehané...

probudil jsem se
s písní na ústech
slunko počimralo víčka
v domnění že mě čeká
báječný den
ale pak jsem zjistil
že mi někdo šlohnul kolo
ujel mi autobus
začalo pršet
a v práci mám dusno
z pozdního příchodu...

ostatní odjeli
na módní přehlídku
dámského spodního prádla
z rádia začalo odkapávat
staccato makabrózních tónů
a navíc jsem zapoměl svačinu...

dosedl jsem zkroušeně
pod sloupovým ochozem
se schodištěm k laterně
na židli v kanceláři
clos a terre
uzavřen ve své zemi
a najednou jsem si uvědomil
že mě někdo pozoruje...

seděla naproti
a na pracovní desce
roztočila mince...

dopadly na jednu stranu
cosi si zapsala do sešitu
pak si nasadila naušnici
neznatelně mrkla
zvedla se od stolu
a podotkla
každý den umíráme
abychom mohli plodit...

tuším
že se někde uvnitř odjistila
apokalyptická koule
ale je mi to jedno
vzal jsem ji za ruku
jestli dovolíte slečno
jdu s vámi...