Vyznání
Vyznání
Ty jeho básně
slast i strast
ta jeho rozervaná duše
ta touha marná
v temnotách
tak krásně
polapil mne do tenat
svým duchem na mě sáh
Svým duchem ,peřím havraním
já strádala
jsem s ním
v těch dobách
plných bolu ,žalu
chtěla jsem
umřít s jeho verši
na prsou
a v smrti být mu blíž
volaje-Jsem Tvou
jsem tou
co vášní dokáže omdlít
jak dámy
z jeho dob
jsem tou co utrpení stráží
si jak vzácný talisman
Kéž vzkřísí Tě má láska
šílená
můj temný básníku
jsem navždy Tvá
odsouzená
kouzlem Tvé poezie
v tom rytmu mé srdce bije
jsem ztracená v Tvých básních
a v gestech vášně
pro okolí teatrálních
jak vysvětlím jim-
To já jsem Oněginovou
Tatianou
navěky Tebou
v báseň zakletou...
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
S hladkostí, elegancí a jakou si lehkostí na sebe krásně jednotlivé verše navazují :-) Pěkné a milé ke čtení :-)
04.04.2011 17:40:00 | monique
krásný vodopád slov ST
01.04.2011 14:07:00 | xoxoxo
No jo, tak už mně to je jasný, když si to svoje utrpení střežíš jako vzácný talisman:-) ale báseň je naprosto skvělá!!
01.04.2011 09:31:00 | 6thSun
Snad nezchladneš tak jako Ona
když zklamání ji obestřelo
ten román žití bez nás o nás
je varováním, vizí bdělou...:)
01.04.2011 09:03:00 | šuměnka
