vyvrhlo mě moře
jako zemdlenou tresku
a když jsem rozlepil oči
zahlédl jsem
kousek od sebe
dvě děti
jak si staví hrad z písku…
připomělo mi to něco
co jsem zažil
v polozapomenutém snu
a možná právě ta myšlenka
mě nejspíš udržela naživu…
náhle se ořásla zem
čas na hodinkách
se splašeně rozeběhl
do několika směrů
a vybuchl den…
stojím po kolena v noci
na terase z prken
pod hvězdnou propastí
ty se mne ptáš
přežiju to když skočím?
a já odpovídám ano
když skočíš správně…
upilas nenuceně
šampaňského ze skla
a pohrávala si s malým klenotem
ve výstřihu tmy
tak co s tím uděláme?
něco mě napadlo
soudě podle dekorace
ještě nepřišla chvíle
takže teď skočím místo tebe...
probral jsem se s pískem v ústech
a někdo mě klepnul po zádech
otočil jsem se nevěřícně
a tam jsi ty s lopatkou
že tys zase přemýšlel
nad nějakou blbinkou
radši vezmi kyblíček
a dones další písek
jinak ten zámek nedostavíme…
já totiž skočila za tebou
takže teď už spolu zůstaneme...
..být Tebou..pořídila bych si ty kyblíčky dva..
..půjde Ti to rychleji.. :-)))
06.04.2011 20:56:00 | isisleo
To mi něco připomnělo :)
..Láska je..když skočíš,budu muset taky
jsme v tom spolu..
a jde o to dopadnout správně!..tedy když už musíme skočit:)
Pak ten hrad z písku odolá nástrahám času..i když co je vlastně čas
Krásná báseń ST!
05.04.2011 18:56:00 | xoxoxo
česky a stručně řečeno...vymalováno.:))
ST:Hezky jsi to napsal za nás ženy...dík...o))
05.04.2011 13:57:00 | střelkyně1
Komenty moc nepíšu, ale tady mi to nedá a musím...mnoho tvých děl mě uvádí do stavu snění, kdy mne pohltí naprosto fantazie a odnáší v jiný svět...úžasné...ST!
05.04.2011 08:13:00 | zaba.zuzla
...nádhera...a závěr - prostě skvělé ... dnes mi na Tebe nějak docházejí slova :-)...STéčko .../víc nejde, žial.../
05.04.2011 06:24:00 | Bambulka
Bravo, enigmane... Tvé dílko mne dostalo... závěr suprový :o) ST!**** tentokrát nepostačí.
05.04.2011 05:56:00 | NikitaNikaT.