Krvavé stopy vedou
po schodech do nebe.
Na prvním schodě je
otisk lidské duše
na střepu
umazaném od krve.
Z andělských výšin neslyšen
ozývá se nelidský sten
osamoceného boha,
který není.
A spolu s ním zní prázdnou tmou
smích andělů,
kteří mrtví jsou.
Zvláštní, říct tohle člověku, kterýho neznám, ale vážně jsem vděčná za inspiraci touhle básničkou. Byla jsem konečně schopná dokreslit to "veledílo" co mi takovou dobu leželo na stole. Jsem ráda, že jsem na ni narazila :)
21.05.2011 22:28:00 | Maya