Citlivý jak milenec
co poprvé
dotýká se panny
tak ruce Tvé
jemně se dotýkají
hran
které s něhou oblíš
a každý zářez Tvůj
a každý vryp
je lásky punc
jak když se modlíš
s pokorou
Dřevu co ztratilo duši
Ty život vracíš
rukama s mozoly
ať srdce stromu zas buší
v řezbách Tvých
Já z toho dřeva cítím
stromu dech
když hladím tam kdes dlabal
po létech
a vzdech
v koruně stromu...
je vidět, že Ti z jiných galaxií jsou Ti praví
/ alespoň na okamžik :)) /
25.04.2011 16:41:00 | šuměnka