Anotace: http://www.youtube.com/watch?v=6GFd4H-tX0w&NR=1&feature=fvwp
V odéru
netěsnících zvukostěnů
lapám po dechu,
a spěju.
Sama sobě šíleně se směju.
Spěju přímo do záhuby.
Zubatá se mile zubí.
Ve skrýši nepokoje vidím se,
jak nejsem svoje.
Být vlastní sestrou,
to vážně není o co stát.
Odcházím se domů
...smát.
01.05.2011 13:30:00 NikitaNikaT.
Nevím, snad hledám cosi, co tam není, ale mě Tvé dílko hodně zabolelo... až u srdce mne píchlo.