Anotace: na jednom starém hradě včera odpoledne,na mně dýchla ta atmosféra věku ,snad je to poznat.
V tom zármutku
odebírajíc temnotu
vězni neznajíc slunce
jak černé duše
posnídajíc jablka otrávená
hadí ráj,a včera v bezvědomí
v zajetí vesmíru
v šatech na míru
v zajetí času
bez hlasu
otroci všednosti
neznajíc něhu
jen okovy z řetězu
tisíce zářezu
do tvrdých skal
prosáklé krví
když naději loví
ti ptáci beze jména
tak jako proměna
tak jako naděje
neznajíc SLITOVÁNÍ.
V hradním vězení zastavil se čas,
ze stěn dýchá mráz,
vzdálené řinčení okovů
chodbou se nese,
to duchové vězňu jsou přece....
vybavil se mi Špilberk.
01.05.2011 19:33:00 | Tamara
Nebylo to v Českém šternberku?Jakoby jsi tam stál v hladomorně.Pamatuju si to z mládí,jak mě tam mrazilo.
01.05.2011 11:59:00 | Marcone