Božská mrcha

Vnímáš, ale neslyšíš,
drž se, klesáme níž.
Společně až za oceány,
budou plakat oči srdcový dámy.

Společně nás stiskne tlak,
když vodotěsné hodinky udělají poslední tik a tak.
Neboj se, jsi v mém sevření,
mé odhodlání se nemění.

vždyť tohle jsi říkal a tak to tedy bude,
lásko, půjdu za tebou všude.
potopit se kde dnu společně,
teď se cukáš.
- Víš, celkem zbytečně.

Držím tě pevně a nepustím,
už nepodléhám očím tvým.
Vyděšená tvář a krok zpět který děláš,
ale miláčku, vždyť já jsem přeci to, co hledáš.

Je pozdě vlak se rozjel vpřed,
některé věci už nevrátíš zpět.
a tak v lese vlci vyjí ódu,
jak podlehl jsi mému svodu.
- A teď za něj pykáš.

Na stěně se ručička hodin rozkmitala tam a zpět,
právě zvadl rozvíjející se lásky květ.
Tam kam míříme je cesta daleká,
vždyť víš, že pomsta dělá člověka.