Ohnivá bytost

Drobounký ohníčku na špici svíce,
nyní tě probouzím, vzedmi se více.
Vdechuji život, dávám tvar těla,
s nimi i volnost, moc zahánět šera.

Doteď jsi krčil se, obklopen nocí,
nyní tě probouzím z daru své moci.
Vzmuž se a sálej a dýchej a hoř,
z maličkých jisker svou podstatu stvoř.

Ze světla svědomí, z dýmu pak hlas,
žárem svým zaplaš z své blízkosti mráz.
Srdce tvé tlukoucí v praskotu jiskření,
v mocnou zbraň nechť se tvůj plamínek promění.

Otvírám oči a vkládám dar cítění,
z mé vůle vyzívám, pohni se plameni.
Z hlouby se nadechni, pohlédni na mne,
nechť, čeho se dotkneš už víc nevychladne.