Slzy,
promluvají skrze mně...
Místo mých úst,
a přesto řeknou daleko víc....
Sladkými slůvky,
vyrvali mi srdce z těla....
Tak rychle,
než jsem se stačila nadechnout...
Prosím,
slepte mi víčka k sobě....
Ať už nemusím plakat,
proto bezpráví....
Prosím,
zalepte mi ústa....
Ať se nemusím usmívat,
tolik, ach tolik to bolí....
Cítím se k ničemu,
a zmateně se snažím pochopit....
Co se kolem,
mě stalo....
není to tak dlouho,
co jsem měla obdobný pocit
/ velmi obdobný /
kdy chtěla jsem být slepě strohou
a slzy nazpět propít
/ stavy jsou podobny /
18.05.2011 09:09:00 | šuměnka
To se občas stane..asi je to dneska normální. Ale taky se většinou stává, že po bouřce vysvitne slunce :-)
14.05.2011 00:53:00 | Chancer
nesmutni a utři slzy....život už je takový, jednou nahoře a jednou dole....bolest a smutek pomine a zas bude dobře.
12.05.2011 11:38:00 | Bona
... o tohle pochopeni proc se snazime vsichni a stejne jsem jeste nepotkala nikoho, kdo by tohle slzavy obdobi nemel...ale zvlastni na zivote je, ze rychle obraci karty.. :) takze snad to brzy pomine.. :)
11.05.2011 20:14:00 | stmivani.na.lepsi.casy