Jak klidně spinká si Janička..
než vyruší ji písnička.
To ticho zvuky zprýzní
krabička ze stolku s písní.
Ač jemná zvučná melodie,
nechce se vstát a sklesle mi je.
Potácím se bytem ospalá,
Unavená, dne neznalá.
Ještě mám v očích tmu,
procházím a světla žhnu.
Mhouřím oči, křivím si tvář,
už je tu ráno a jeho zář.
Kosmetické náčiní snad mě skrášlí,
a věnuji se tomu s vášní!
Co si mám na sebe vzít?
Rychle vybrat - už musím jít!
Krabička ze stolku mi připomíná
- je čas odejít za prací.
Zpomaleně, ještě trošku líná,
ale energie zvolna se navrací…
Některá ranní vstávání k šilenství nás dohání... když člověk zaspí... z postele se často nechce, ale penízky nikdo za nás vydělávat nebude. :o) tak užívám si dni volna, jenom tak... prostě každý máme práci svou, jinou a po svém. Někdo pracuje doma, jiný v kanceláři, někdo v terénu, kdos u mašiny...
19.05.2011 06:23:00 | NikitaNikaT.
Nejhorší byly mechanické budíky, to jsem měl vždy silné nutkání prohodit jej oknem. Veselá rýmovánka, pobavila, ST!
18.05.2011 08:17:00 | CORONATION