Ráj

Anotace: Nerozhodujeme o tom, jak dlouho budeme žít. Ač přála bych si být sebevrahem, nejsem. Můj život mi nepatří, patří tomu, kdo mě stvořil.

Slyšela jsem už tolikrát,
četla jsem o tom,
ve filmech jsem žárlivě sledovala..

V tu chvíli nevnímáš čas,
svět okolo se rozmaže
jak hvězdný mléčný pás
jak zář ve chvíli rozvážné.

Zdá se to jak pouhý sen
otevřeš oči a všechno zmizí
"neodcházej okamžiku ven,
protože pak budem si navždy cizí."

Zem měkne, začínám se bořit
jestli je to konec, pak souhlasím
co měla bych chtít? čeho víc se dožít?
umřít teď hned, tady a s ním.

Vidím ten háj, pasoucí zvěře
všichni jsou šťastní a také já
dokud mi tep srdce nezavře dveře
ucítím nádech, hruď se nadzvedá.

Není to štěstí, co v očích se leskne
jak myslí si ten, kdo vzkřísil mě
modlím se zas,šeptám k svaté desce
ať vrátí mě zpátky, tam do nebe.