...zamyšlená*

...zamyšlená*

Anotace: ...

Jak dveře do duše

dokořán otevřené

na bedrech

neseš si

svůj kříž

Oči jak skelná lavina

v noci i ve dne

ač vina

nebo nevina

hladinu povědomí

prudce zvedne

schoulena

za pomyslnou mříž

Zadumaně čekám

čtu z příběhu

tvých řas

V odrazu hladiny

štěstí i smutek

já smekám

v obraz jedinný

a bez příkras

Kdy neumím

pozvednout to břímě

jak balvan

roztříštěný o skálu

chci se drolit

v zrnka písku

by teple hladila

tě v pří boji

Zkus zapomenout

v objímání

v života málu

Jsme roztíráni

jak zrnka soli

v ráně z milosti

A přes to

přes všechno

svým prostíráním

sebe sama

patřím ti

ve své celosti
Autor jvacl, 26.05.2011
Přečteno 310x
Tipy 18
Poslední tipující: Eči, Juan Francesco de Faro, el viento, labuť, Psavec, Mbonita, Květka Š., Bambulka, Skalsky Pavel, CULIKATÁ, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

rozhodně se stojí znovu vrátit

02.06.2011 12:07:00 | Eči

Bezvadná báseňka.

27.05.2011 00:29:00 | Psavec

...
svým prostíráním
sebe sama
patřím ti
ve své celosti
....

v němém úžasu jsem teď pokorně zticha
pro krásu, co vepsala jsi pro poutníka
/po modru .../
ST

26.05.2011 14:52:00 | Bambulka

Nemám slov,je to úchvatná báseň na vícero počtení

26.05.2011 12:58:00 | la loba

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí