jsem šedá kostka
v mozaice chodníků
už po mně přešla
lecjaká bota
byl-li to střevíc
šeptala básníku
směla bych zouvacím
srdcem si trsat
doprovoď slečnu..
a nebuď kamenem
namaluj louku jitřní víly
vždyť zítra
naboso
v život
se rozejdem
i kdyby o cestách polibky snily
Nedokážu říct přesně proč, ale silně na mě zapůsobila. Báseň z pohledu dlažební kostky se nejspíš nevidí tak často :) (s nadsázkou)
13.07.2011 21:36:00 | Sanmaro