Skutek

Anotace: ...

Otočil radost
naruby nebyla
jen vzhůru nohama
visící na vlásku
plakala

ze strachu

smutek poznal její ozvěnu
to dunivé prázdno
tu bolest
a já jsem ho nepodezírala
ze lží
.............................

Věř mi lásko
slyším jak do mne proniká

Autor Marcella, 02.06.2011

Přečteno 451x

Tipy 17

Poslední tipující: enigman, Romana Šamanka Ladyloba, Psavec, JardaCH, Levandule, labuť, Skalsky Pavel, Bambulka, NikitaNikaT.

Komentáře (7)

Komentujících (7)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

pak se ale zalek a utek...

15.09.2011 08:43:00 | enigman

tahle - i když smutná - je moc hezká :-)

04.06.2011 08:30:00 | Romana Šamanka Ladyloba

... koho to sem čerti ... a hele Marcella! ... :-)

03.06.2011 14:49:00 | JardaCH

Hele, Sněhurka. Hele, dvě pohlazení. Já su trpaslík, bude sedm čísel, kotě. Bacha na votrávený japka.

03.06.2011 13:41:00 | smudlinek

No, Marci... jsem tak ráda, že si můžu od Tebe přečíst slůvko, jež čiší kvalitou a hloubkou... Doufám, že bolest nepřevyšuje naději...

Stále u nás čeká Tvoje krabička od masa... Kdy se stavíte?... ;-)

03.06.2011 08:05:00 | Levandule

... uf ... jak prostě, ale přitom tak silně vyjádřeno ...
... báseň je skvělá, ale tak sugestivní, že to zabolelo až u mě ...

02.06.2011 13:31:00 | Bambulka

Není třebas dalších slůvek, vše odráží se v dílku... ST!*** opravdu hodně dobré.

02.06.2011 11:49:00 | NikitaNikaT.

Skutek

Skutek

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (1+1)

Návštěvnost