Návštěvnost
Skutek
Skutek
naruby nebyla
jen vzhůru nohama
visící na vlásku
plakala
ze strachu
smutek poznal její ozvěnu
to dunivé prázdno
tu bolest
a já jsem ho nepodezírala
ze lží
.............................
Věř mi lásko
slyším jak do mne proniká
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tiskpak se ale zalek a utek...
15.09.2011 08:43:00 | enigman
tahle - i když smutná - je moc hezká :-)
04.06.2011 08:30:00 | Romana Šamanka Ladyloba
... koho to sem čerti ... a hele Marcella! ... :-)
03.06.2011 14:49:00 | JardaCH
Hele, Sněhurka. Hele, dvě pohlazení. Já su trpaslík, bude sedm čísel, kotě. Bacha na votrávený japka.
03.06.2011 13:41:00 | smudlinek
No, Marci... jsem tak ráda, že si můžu od Tebe přečíst slůvko, jež čiší kvalitou a hloubkou... Doufám, že bolest nepřevyšuje naději...
Stále u nás čeká Tvoje krabička od masa... Kdy se stavíte?... ;-)
03.06.2011 08:05:00 | Levandule
... uf ... jak prostě, ale přitom tak silně vyjádřeno ...
... báseň je skvělá, ale tak sugestivní, že to zabolelo až u mě ...
02.06.2011 13:31:00 | Bambulka
Není třebas dalších slůvek, vše odráží se v dílku... ST!*** opravdu hodně dobré.
02.06.2011 11:49:00 | NikitaNikaT.