Na květech zvonků z paneláků
Bzučí to jak na Václaváku
Třeští mě hlava z ruchu velkoměsta
Kde bych měl začít, nikoli přestat.
V roztáhlých očích malého děcka
Koupil jsem flašku, stačila decka
Stejně se semnou nový svět točí
Splašení koně, kočár i kočí.
V davu se cítím úplně cizí
Potkávám přátele, kteří hned mizí
Tají jak vločky, sotva jsou v dlani
Asi se samota stala mou daní
Častěji koukám na hvězdy bledé
Dokavaď vidím tu, která mě vede
Není moc jasná, však dokud bliká
Zůstanu tím, kdo z boje neutíká!