Moje Jedna plus Nic
Moje Jedna plus Nic
Píšeš mi prstem na košili jako
hladový anděl
co přespává v suterénech
V rukou zápalky hledáme
sebe mezi oceány plivanců A výtahová lana
jezdí stále jen sem a
tam...
Jsou u tvých nohou stočení dva hadi
co tančí jako kobry kdykoli
stisknou některé
z tlačítek (ONI)
Chodím tě krmit do tvého jedna plus
nic Do té krabičky TESLA
ORAVA
Možná ale že právě dnes narazíme na novou
žílu a poteče nám
štěstí
na obleky a na košile na které
čmáráš svými černými
prsty
Říkám ti "JISTOTA
POSLEDNÍHO
REKONVALE S C E N T A"
jenž přežil sám
sebe
*****
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Původně jsem chtěla očadit korek, ale lepší se mi píše rtěnkou, podpis: anděl(a)
19.06.2016 21:44:40 | básněnka
Přežil sám sebe?
To je skvělý...
takových ještě bude
přežití...
tak ať se přežívání mění
pomalu, jistě
na bytí...
;o)
parapapá...
20.06.2011 11:45:00 | Cecilka
Hezký dobrý večer :)
Občas se tady vrátím, abych splynula s minulostí, ve které mi bylo tolik dobře. A i když se velká spousta lidí už ztratila, na některé z Vás tady zas a znovu narážím a jsem za to neskonale vděčná.
Vlastně mi Tvé básně neskutečně chyběly...
Jak se vůbec máš, Jirko :)
Sunny
10.06.2011 22:22:00 | Sunny
hezká místa tam jsou...ale ta nehezká to dělaj mnooohem zajímavější :)
08.06.2011 20:04:00 | chicacheca
