Hedvábím jitra
protkáš samet noci
aby láskou srdce zjihla
a duše zkrásněly vyšší mocí
natrháš neónové hvězdy
jako borůvky co osladí sen
a tvář něžně pohladí mé prsty
aby nastal bílý den
daruješ mi perníkové srdce
a růži vystřelíš jako z partesu
smočíš svůdné rty v řece
a mé nahé tělo shodíš z útesu!
Perníkových srdcí... těch už od miláčka mám... ale zpět k dílku, dobře podané a závěr, ač bolavý, přesto skvěle dílko uzavírá.
12.07.2011 17:36:00 | NikitaNikaT.
noc je samet
příslibu i hříchu
nemá pýchu
je nahá
bez předsudků
bez odsouzení
když znění je souzvuk
dvou tónů...
11.07.2011 21:51:00 | Mbonita
pro jedinou noc a den
pro jedno okamžení
byl plamen zapálen
co nadobrou už plení
co nadobro už pálí
když jsme se milovali...
11.07.2011 21:04:00 | šuměnka