Do ticha...

Anotace: když srdce nedýchá...

V místnosti bez oken
jen okenice temní
přemýšlíš nad seskokem
nebo snad pustit plyn zemní...

Tím nespasíš svět
ani nic nevezmeš zpět
tak neblbni a nádech, úsměv
ještě pořád je šance uspět...

Pod víčky trápení
s šampanským odpění
zavolej osudu, on radu vykouzlí
a vrátí ti chut zas chodit do houslí....

Zvedni se z postele, obuj si boty
uvař si kávu a posnídej piškoty
zas bude hezký svět, krásnější nebe
prvotní nadšení mě v dlani zebe...

Vyběhnout z bytu ven, potkat a obejmout
nepustit, políbit tu holku lhostejnou
a v dlani dlan kráčet dál po světě
než další štěstí si každý sám najdete.....