Obyčejná skromnost sama

Mám-li být skromná,

a s čistým šítem,

nemohu říct tuto větu.

Jsem však neoblomná,

tak říkám zde s citem:

Jsem potřebná tomuto světu.



Mám spoustu vad,

a chyb ještě více,

však srdce otevřené mám.

Prominete snad,

že hoří mi líce,

když prosbu mám vznášet k vám.



Jsem obyčejná,

jak je mi souzeno,

tak prosím, už mi to nekažte.

Jsem přece stejná,

a jsem člověk jenom,

tak si toho, prosím vás, važte.