Návštěvnost
S mečíky...
S mečíky...
Zvláštní,
po třech letech ještě chybíš
to je tím létem chladným tak
že i včely zalézají do plástů
řekl jsi mi:
„až jednou v srpnu na záhonech
vykvetou první ostré květy
má matka umře s nimi“
já tenkrát nechápala
s jakou vervou jsi to mohl pronést
ale teď už vím, že na smrt není
vždy jen brzy
/někdy cítím v kostech
vzduch z objímání do prázdna/
*
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tiska pak že je historie mrtvá...
08.10.2011 00:36:00 | enigman
Baseň smutná,ale s krásnou duší.
28.09.2011 00:12:00 | Danger
***
22.09.2011 07:18:00 | el viento
snad každý máme svůj květ,
s nímž odcházíme...
***
Jiří
05.09.2011 17:00:00 | j.c.
Myslím, že smrt je vždy blíž, než by nám bylo milé... ale to už patří k životu... stejně jako všechny hojivé okolnosti :)
21.08.2011 16:05:00 | prostějanek
Tohle je prostě poezie.
10.08.2011 19:00:00 | hatlapatla
Poezie, která ví a umí...
06.08.2011 09:14:00 | labuť
Zrovna včera jsem mečíky vezla kamarádce... A na zahradě mi kvetou gladioly. Mám chuť Ti dát tu zelenou... atypická barva... barva hojení a naděje :-*
05.08.2011 08:44:00 | Levandule
silné verše!
04.08.2011 22:32:00 | Actafool
to je síla.
04.08.2011 22:23:00 | ECHO PARAZIT