S mečíky...

Anotace: některé věci se vrací, aby mohly být konečně prožity...

*

Zvláštní,
po třech letech ještě chybíš
to je tím létem chladným tak
že i včely zalézají do plástů

řekl jsi mi:
„až jednou v srpnu na záhonech
vykvetou první ostré květy
má matka umře s nimi“

já tenkrát nechápala
s jakou vervou jsi to mohl pronést

ale teď už vím, že na smrt není
vždy jen brzy

/někdy cítím v kostech
vzduch z objímání do prázdna/

*

Autor Severka, 04.08.2011

Přečteno 872x

Tipy 61

Poslední tipující: enigman, Danger, Emmelia, el viento, Gabrielle, j.c., Maryje..., la loba, V.N.Losinský, prostějanek, ...

Komentáře (10)

Komentujících (10)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

a pak že je historie mrtvá...

08.10.2011 00:36:00 | enigman

Baseň smutná,ale s krásnou duší.

28.09.2011 00:12:00 | Danger

***

22.09.2011 07:18:00 | el viento

snad každý máme svůj květ,
s nímž odcházíme...
***
Jiří

05.09.2011 17:00:00 | j.c.

Myslím, že smrt je vždy blíž, než by nám bylo milé... ale to už patří k životu... stejně jako všechny hojivé okolnosti :)

21.08.2011 16:05:00 | prostějanek

Tohle je prostě poezie.

10.08.2011 19:00:00 | hatlapatla

Poezie, která ví a umí...

06.08.2011 09:14:00 | labuť

Zrovna včera jsem mečíky vezla kamarádce... A na zahradě mi kvetou gladioly. Mám chuť Ti dát tu zelenou... atypická barva... barva hojení a naděje :-*

05.08.2011 08:44:00 | Levandule

silné verše!

04.08.2011 22:32:00 | Actafool

to je síla.

04.08.2011 22:23:00 | ECHO PARAZIT

S mečíky...

S mečíky...

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (7+1)

Návštěvnost