V tom čase, kdy se svrchník mění
a noc dni vkreslí pihu na ramena
kdy kombiné je hebké kuropění
a svítání zas mžouravé až běda
si přesto jiskra v očích píše scénář
že obloha, ač šedivě je šedá
tak zrodilo se další nové ráno
trhaně zmuchlané a do nevinna vonné
s očima do modra a s patkou trochu stranou
v poduškách větrem houpavých
s botkami, které honem
z východu dozajista budou hledat jih…
To noc, má věrná návštěvnice
z orosených vyskočila oken
kombiné kus zadrh se za kliku
listovím zahrad šeptajíce
pohaslost v jasu hvězdookém
dá polibek jitřní básníku
***
J.
16.08.2011 09:24:00 | j.c.
Když ráno máchne po záclonách
svou rukou líně ospalou
ještě se topím ve snění clonách
s tvým stínem pod hlavou.
Luxusní záležitost...ST!
15.08.2011 19:24:00 | hašlerka
Moc krásně jsi vymalovala nová rána, dívám se někdy, jak vychází i zapadá slunce.
15.08.2011 13:12:00 | carodejka
A hned je to ráno ještě o kousek hezčí :) (i když už je vlastně skorem poledne)
15.08.2011 11:12:00 | Hazentla
svítí mi po ní očka! krásná!
15.08.2011 09:43:00 | Trdlo