O nebi nad Prahou
O nebi nad Prahou
Anotace: je v ní snad až příliš... (Tebe)
Dívám se do oblak
Věže kostelů jako hladové ruce
se chtějí dotknout
Boha
Dívám se do oblak
Ještě nikdy jsem tam neviděl
Tvé jméno
Třeba se rozpilo
jako mé verše o Tvé kráse
Třeba se rozpilo
Tak jak to umí perokresba
Nebo jsem ho možná jen neviděl
Příliš zaslepen strachem
že by Tě některá z těch věží
mohla probodnout
Dívám se do oblak
abych si znovu vzpomněl
odkud se bere tolik
lásky
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Líbí se mi, ale prostředek básně trochu ztrácí na síle... Nejvíc se mi líbí ten začátek. První čtyři řádky - úžasné přirovnání. Klidně by mi to stačilo samo o sobě jako miniatura.
03.11.2012 13:44:49 | Elvie
... je to krásné vyznání ... však s ostnem bolesti ... snad i ta patří ... ke štěstí .../vždy je to něco za něco/
16.08.2011 15:06:00 | Bambulka
