Anotace: o vraníkovi a hvězdičce, malé sokoličce a vesmírné básnířce… černovlásce.. jak jinak :)
Severně ve svitu Polárky
cestuje vraník po obloze
veze lásky korálky
rozdává je v nočním hvozdě
Andělem přání příběh poví
na křehkých křídlech v zářné dráze…
i řece Labi zaševelí
polibek a růže nádech...
Pozve dámu bílých vteřin…
Kráčící volně v citech šťastně svou
Věří a rád svěří
sokoličku..
s jiskřivou krajinou
Ona zná úsměv a v očích poklady
upřímně tiše věnuje ti
své srdce přístupné rozmilé nálady
pro očistná rozplynutí
Měj mysl prostou ohně z bouře času
Postůj… cítíš.. už se rozednívá
Vychází zlomkem smířlivého jasu
chráněná
o životě zpívá
*
Podat jí dlaně a vnímat celým nebem
to rozechvění aury
ctnostné rekovnosti
kdy mlčení mluví o cestách
a vede k procitnutí vzkřísit
to kouzlo životnosti
Hvězdy na řasách
jako předvoj k temným očím
v nich koupe se celá noc
se všemi zvuky usínajících trav
výkřiky orlů z prvních polospánků
a sny sokolů
o jednom úsměvu
o tom, z kterého už s jistotou víš
že Tě miluje
*******************
ST
13.09.2011 11:38:00 | Noc17
Zamilovaná,a radostne.Teším sa,že láska stále hreje svet,a pretavuje sa do veršov srdce hladiacich.
11.09.2011 20:41:00 | Terulienka
...je krásná celá ...
ale zvlášť některé části jsou více než jen obrazutvorné :-)
***********************
jsa oděna do záře
z bílého nekonečna
pohlédne dnes do tváře
vteřině, zdá se věčná,
a to dnes je včera
a jen přítomnost
je "vera"
jen tady a teď
Sokoličko ... leť ...
***********************
Bylo by to zajímavé opačně ... podle Tvých veršů malovat obrazy ...:-)
10.09.2011 23:03:00 | Bambulka