Úzkostlivá

K ránu byla kapka smutku,
v odpočatých dlaních,
jak malý ráj
udobřených srdcí

Na cestě ticho..

Rozmanitý kraj mého světa
Ukrytý do vzpomínek
Chtělo se mlčet

Dovolit samotě její práci
Nechat ji kvést
nitrem..

Životem znovu plout
do míst za oblohou,
kde světlem opět ožít
a splynout do lásky

Možná poslední slova
nechat doznít..

Pro slzy jedné tmavovlásky,

tisíce dveří se otevřelo

Kde jen hledat klíč ?
Chci uzamknout svou komnatu
a odejít..

Obejmout svou druhou půlku
na opačném konci duhy

...

Bylo smutno, déšť
a do vlasů zamotala se krása