Život
Život
Zkouším slova kreslit na řádky,
vím, život nejsou jen pohádky.
Černé dny štěstí střídají,
vždy přikradou se, a nikdy se neptají:
" Můžem vstoupit? Je zde pro nás místa dost?"
Obratně a lstivě rozboří mozaiku života,
a nevinného pak soudí vráščitá porota,
verdikt: "I přes zjevné znaky nevinnosti,
VINEN! z vraždy v posedlosti."
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Jo nikdo a nic se neptá jaký chceme další den či vteřinu, jinak bychom si předepsali nejméně doživotí svých snů :-). Fajné. Šla jsem se na Tě mrknout a jen mrkám.
26.05.2006 00:50:00 | Jahudkka
Jako na houpačce si člověk občas připadá, sám se snaží seč může o smířlivou budoucnost a když zas skřípnut je, mívá toho dost...
19.04.2006 09:42:00 | Krtica
