Reminiscence

Johanko z Arku
ovečko boží
měli tě za světici
chtěla jsi bojovat
a také milovat
doma příst na přeslici.
Byla jsi zrazena
na slámu hozena
teď držíš v rukou svíci
beránek na kříži
marně se rozhlíží
kdo by ti požehnal
před cestou na hranici

Markétko, nemiluj muže,
jenž nosí dary a růže
dostal je od kupce z pekla.
Hříšnice nevinná
s pláčem teď vzpomíná
jak bílou košilku svlékla

Pět lístků bolehlavu
pět snítek pelyňku
s šípkovou růží
vpleteš si do vínku
hodíš jej do vody
u Viktorčina splavu.
Přijde hoch spanilý
milovat na chvíli
odejde bez pozdravu