Anotace: Název vám napoví, jestli chcete pokračovat ve čtení.. Je to asi první lyricko-epická báseň v mém životě :) Pokud ji budete číst a mít přitom trošku divný pocit... má to tak být :) Částečně má základy v symbolech.
Před rokem jsem ztrácel vládu
V černých, shnilých ulicích
Občas snil, že pořád kradu
Šperky z mrtvol tlejících
Krátce nato jsem tě potkal
V černých šatech a lodičkách
Dívala ses – a on tě nechal –
Na černé šaty, co měl jsem já
Minulý týden jsem uctíval slunce
A mluvil s Bohem o nás dvou
Jenže svého štěstí je každý strůjce
A můj strůjce se vydal za tebou
Včera jsem tě zabil, lásko
Nechala ses přemlouvat
Ničila’s mě, vím to, víš to,
Tvoje smysly jsem neuměl milovat
Dnes přespávám na tvém hrobě
Dýchám vůni tlející kůže
Závislý na tvrdé droze
Nosím ti denně zvadlé růže
Christel, děkuji ti za komentáře, zvláště pak k povídce "Hrobař". Zdáš se být upřímná a toho si vážím. Kromě toho..."mě" a "mně" mi vážně dělá problém.:)
08.06.2006 11:19:00 | Isabella Monvoisin
Páni, fakt díky za komentáře!! Jsem ráda, že se vám to líbí, když jsem to psala, tak jsem si říkala, jaká je to blbost:)A s těma rýmama... možná to úplně nesedí, ale v podstatě to dělám schválně - líbí se mi to tak mnohem víc, než kdyby každý písmenko přesně sedělo pod další...A v mém stylu vyjadřování ani nevím, jesli by to šlo úplně uhladit..:)
04.06.2006 18:28:00 | Christel
Ach, ano! Zní to trošku jako nekro...líbí se mi to, takže 100%! Hele, zkus si přečíst mou povídku "Hrobař", třeba se ti to bude líbit. Nebo moje básně.
01.06.2006 13:15:00 | Isabella Monvoisin
Ahoj holka, Klokočí ti dělá reklamu v komentářích u jiných básní... :-) Myslím, že to nepotřebuješ. Každá báseň si své čtenáře najde, i když to není hned. K téhle: má myšlenku, až mě z ní mrazí a není to jen divný pocit. Zpracování poněkud upadá do afektu, časem určitě přijdeš na to jak udržet tu správnou míru. 80
31.05.2006 12:52:00 | Krtica