Anotace: Ani to nechtějte vědět...
Tam hnijí přetrhané
kořeny mého bytí,
a jablůňky kvetou
ve stráních.
Tam stejně jako dřív
slunce svítí,
a já se mu ani nebráním.
Tam nebe je širé jako
nenahraditelná ztráta.
Tam všechny mé slzy
se v řeku slily.
Tam provždy se za mnou
uzavřela vrata,
tam kdysi mne síly opustily.
Tam všechny barvy
pro mne už vybledly
a vůně změnila se v pach
pocitu, který je mnou posedlý…
Je tady. Je to strach.
No vidíš a já mám rodný list vystavený v DK, ale nežiju tam...ale každé prázdniny jsem tam zažíval neskutečné věci a dodnes se tam vracím...a toulám se po okolí :-)
21.06.2006 07:20:00 | skaj
"Tak tohle jsem zažila nedávno :-) A zrovna nedaleko D. K. n./L" - nechceš mi prozradit více ? Mám k tomu kraji speciální vztah, víš...
16.06.2006 17:43:00 | skaj
Nádherná báseň... a strachu se postav tváří v tvář a on vybledne, bude se tě bát
09.06.2006 11:19:00 | Jin
Výborně napsané...a líbí se mi moooooc...Strachu se zbav.Je to rošťák :)) Měj se. AhoY
09.06.2006 09:34:00 | Ahimsa