Naděje a vůle

Jaká síla mě drží na nohou?
Proč se mé oči zavřít nemohou?
Je to naděje, ta děvka naivní.
Naděje, že půjde vše lépe,
Kvůli ní mé srdce stále tepe,
Však k životu je pasivní.

Je to vůle, co mě žít nutí,
Vůle s černobílou chutí,
Další lehká dívka
A já jsem její stálý zákazník,
Ovšem čeká na nás provazník.
Dočkáme se zítřka?

A tak jsou jich plné ulice,
My líbáme je na líce
A ony vždycky pryč odejdou.
My čekáme až se nám vrátí,
V dešti, blescích budem státi,
Však k nám domů se nevejdou.