něco chce ven

asi to bylo navčer
nějaký divný chlad mě pokousal
hnis v podobě sněhových vloček
pak po čase ověnčil má zranění
nevím,ale stal jsem se více ledem
sice průzračným ale mrtvým
sice průzračným ale chladným

někdy k poledni ledové kosti
rozmlátil vítr
praskaly a tříštily se
a slunce je pak znova slepovalo
skládalo zpět ve velkou kaluž
sice průzračnou ale čistou
sice čistou ale mrtvou

přišla noc a království stínu
se usadilo nad vším, co mělo tvar
v beztvaré intimitě kaluže vzniká symbol
podoba parazitujícího života
nechtěného hýření vším novým

nadešel čas konce beztvarosti
čas odejít z rodného koryta
opustit království tmy
s životem uvnitř
vstříc večeru