Anotace: ..
Kráčím, slovo za slovem
větu za větou
vím a nevím, rozjímám, přemýšlím,
a další stránka, další list,
další den, další start,
další kouzlo, další hvizd.
Kráčím.
Svítá.
Držím knihu, jdu si číst
v koloběhu života
v duších,
v rytmech,
v srdcích vázaných v kůži,
v papyrech.
Slunce vychází,
svítá.
Kráčím.
Další slova, další věta
další list.
Další člověk, další duše.
Další kniha ….
Večer.
Jen tečka za větou zamrazí.
Je jak smrt, co přichází,
když slunce rudé zdá se.
Duše bledne, naříká
a s posledními slovy paprsky
s tou černou tečkou
umírá.
Svítá.
Další slova, další věta,
další list.
Další člověk, další duše,
Další kniha ……………
Ach – pořád je co číst.
:o)) To mi povídej...
hele, čarodějníče, co dělá kouzelník, když ho bolí oudy?
To samý jako ježibaba?
Taky to musí srovnat se živlama??
:o))
27.10.2006 20:23:00 | Cecilka
Děkuji kouzelníčku, v životě je pořád co číst a my se musíme naučit obracet listy. zamávat těm co odcházejí a nezapomenout obejmout, aby nám pak nebylo líto. Děkuju za komentář, měj se hezky, Sunny
14.09.2006 20:35:00 | Sunny
A Ty len kráčaj
to čím píšeš
do atramentu máčaj
Skladaj slová
a narodí sa
báseň nová
14.09.2006 16:41:00 | džemo
jsem ráda, že jsi ji sem dal...
čtu ji a slyším tvůj hlas, tvůj cit, vše, co jsi do ní vložil... je krásná... děkuji
11.09.2006 21:01:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
kdyby nebylo knih kde by bylo světa kdyby nebylo listů nevznikla by jedna jediná věta, krásné, zajímavé, děkuji
11.09.2006 18:43:00 | Jats