Nic moc,ale musím se s vámi podělit.

Jak jsem již předeslala minule,
trávím teď chvíle nemilé,
však není na tom dosti,
že bolí mě všechny kosti.

Má pračka Máňa řekla si
vlez mi na záda,dlouho mne máš
a vůbec se o mne nestaráš.
Pozvala jsem jí opraváře Evžena
za vyšší částku jí opravil,
programátor novým nahradil.

Vyklidil pole,já dala se do
pracího boje.
Ouha vloudila se chybička
přepálila se jistička.

S úsměvem zpátky přispěchal,
pár zbytečných drátů vytrhal
na další štaci hnal.

Teď už zbývá jen prádlo naplnit
programátor nastavit
a v obyváku u telky si lebedit.
Programátor se z napouštění nehne
voda,už zaplavuje celý byt.

Po půl hodině jsem zjistila,
že musím pračku odstavit.

Ten kalup co nastal jste neviděli.
V chodbě,umyvárce a koupelce
musela jsem rychle sundat koberce.
Prádlo vyndat,vyždímat konvičkou
z pračky vodu vylívat.

Nevím,jestli rozsypou se mi mé
vetché kosti,nebo do rána prasknu zlostí.

Jaké z toho plyne poučení?
Nad zlaté české ručičky,nad ty není.