Stereotyp, můj nepřítel číslo jedna

Anotace: Normální báseň o drobných rodinných problémech

STEREOTYP, MŮJ NEPŘÍTEL ČÍSLO JEDNA

Pro mne není život jezdit pro dítě do školky,
a pak doma do kontejneru odpadky.
Potom dostanu se s ženou rychle do hádky
a v noci už pak není čas na hrátky.

Když už máme volno, přijede její tchýně,
pak bere si ji pod křídlo přímo do kuchyně
a moje zlost s přemáháním stále dříme,
zatímco stará bába řečmi, hubou neustále skřípe.

Mecjceš má drahá raděj někam povyrazit?
než si takhle dál nepříjemně život kazit.
Můžem se na dece u vody pořád krásně mazlit
a jako dříve do ciziny nebo jen na procházku s dětmi
někam razit.
Tohle mi přece nemůžeš vůbec zazlít.