Deprese 2

V duši mám zvláštní tíseň
a broukám si svou píseň
o nebi, pekle, zemi,
ani spát nechce se mi.
Koukám se podezřele na okolí,
asi mám paranoiu ta nepovolí.
Doba se mění, lidé se mění.
Vše se mění od soumraku do rozednění.
Jaká to konstanta, měra či váha,
nedá se ovlivnit, každý zaváhá.
Pořád mě hlídají jako malé dítě
a já nedokážu vymotat se z té sítě.