Slzy lítosti
Slzy lítosti
Anotace: Pozdě litujeme swých činů.. co však dělat? Mrzí mě, že jsem takowá, jaká jsem, můžu jen doufat, že mi odpustí..
Mé rty smáčí slzy,
toužím změnit,
co mě tak mrzí.
Kdybych tak mohla
vrátit zpět
všechny své činy
a těch pár vět.
Toužím opět zmizet
za hranice psychedelismu,
k tvému srdci,
brouzdat se halucinogenním sněním,
kéž bych mohla aspoň doufat,
že to vše změním,
zas věřit v sílu
co nás pojí
věřit v přátelství,
přátelé si odpouštějí
nebo ne snad?
Vím, že nestačí jen mít rád,
chci to vše napravit,
dostat ještě šanci..
Leč i ty si mi ublížil,
teď v pokoření
klečím před tebou
a prosím tě
o klid v duši
nežádám nic
jen odpuštění...
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Holka holka,mne z tebe taky jednou jebne,ses jako ja-napsat neco veselyho,to proste nejde
30.01.2007 11:07:00 | jesus of darkness
Taková už je šachová partie. Dostalas právě šach a
musíš z toho vybruslit dostat se z depresí a najít
si někoho jiného nebo se k němu vrátit a uhrát tak
se životem pat.
18.01.2007 19:43:00 | jehlaspichlas
A jo, Miloši, bylo to pro Tebe... tohle jsem psala v návalu zoufalství někdy asi ve 3 ráno. Nemohla jsem zaboha usnout a předemnou se pohupoval v měsíšním světle ten obrázek od Tebe.. pověšeneuj na nástěnce... už ujsem fakt nevěděla, co mám dělat, tak jsem vzala do ruky papír a tužku a prostě jsem se z toho vypsala..
10.12.2006 14:16:00 | seed.misulka
