Jen představa

Každý večer tě líbám, aniž bys to věděl,
když tě chci pohladit, hmátnu do prázdna,
to je můj úděl.

Vidím tvé oči, v nichž smutek se zračí,
jen pouhý dotek, tak málo mi stačí
Máš vlasy medové, jen kapka postačí
A ze všech sladkostí bude mi nejsladší.

Namísto medu ukápla slza,
stéká si po tváři, ach, jak je drzá.
Otevřu oči, ty v dáli se ztrácíš,
osude krutý, proč mě tak trápíš?