Nevím
Nevím
Myslela sem že lidem rozumím
znamenala jsem útěchu
teď však nic neumím
ruce se třesou s nádechem povzdechu
Smrt,když někdo umírá
nevěříme
jen modlitby vysílá
jak pštrosy v písku spíme.
Nejsem zvyklá na odmítnutí
chci otevřené srdce
teď na jazyku s trpkou chutí
naráží život příliš prudce
A bere si bere
zběsile teče
mě to tak sere
osud nás tíží,vleče
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Tahle báseń je moc povedená. Zvlášť ty poslední čtyři verše jsou nečekané, ale skvěle se tam hodí.
P.S. Chtěla jsem tě poprosit, abys mi dala k mým básničkám i komentář, kdyř jsi je ohodnotila 0%. Nejsem kvůli tomu rozhodně naštvaná, ale zajímalo by mě, co se ti na nich tolik nelíbilo.
07.12.2006 18:56:00 | Elvien
