Slabika smíchu

Chybíš mi, slabiko veselého smíchu,
rebelství v minulosti schované,
duše propletená klubkem neviného hříchu
moje provokativní resumé!

Zas chtěla bych slyšet rozeznělý řev,
pocítit natřásání bránice a všech střev.
Hurónsky bublat a nehledět na pohledy lidí,
kteří se nahlas zasmát stydí.

Rozhořet toho ďábla co v očích skrytě zuby cení,
roztancovat parket, kde smrtelníci šlapou zelí.
Být divoškou nezkrocenou, po které se touží,
chybíš mi, slabiko veselého smíchu,
stále se ve mně ticho plouží.