Rány k srdce potěše

Rány k srdce potěše

Anotace: -

a budeme se usmívat -

mohlo to bejt krásný

 

Pytlákovým rozevřeným okem

 

jsem byla

 

taky ranou k srdce potěše

 

a pomíjivým talismanem

 

z kůry kamení a pírek havrana

 

Obětinou

 

Na prach semletá

 

 

 

V ten prach se obracím

 

sviští mi v hlavě jak pouštní bouře

 

mezi kamením

 

a

 

dlaně převozníka hladí srdce

 

konejší otlučené boky...

 

 

 

Je

 

ze své vůle tajným milencem

 

a dohody jsou příliš hlučné

 

sny blízko

 

čas není

 

 

 

Havraním zobákem

 

řvu sama o milost

 

Vymanit se!

 

Vyvlíknout!

 

Zběsile se hnát

 

proti vlastním přáním...

 

 

 

Neboj!

 

Přijdou i horší časy

 

Neboj

 

se říct

 

že

 

 

 

srabí cesty jsou tak

 

pohodlné

 

a HRDINSTVÍ bez publika

 

nemá v očích správnej

 

lesk

 

Neboj se říct

 

že

 

to

 

víš

 

 

 

Tak z čeho máš tak velkej strach?

 

 

Autor deuxEm, 05.12.2011
Přečteno 284x
Tipy 9
Poslední tipující: Robin Marnolli, Radhuza, Denael, Akrij8, Romana Šamanka Ladyloba
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Text moc pěknej (zarovnání na střed mi nededí, ale tvoje věc :-)
RM.

19.12.2012 23:12:35 | Robin Marnolli

líbí

Byla jsi kamením,
dál silná jako skála
se srdcem na dlani,
nejdražším kořením
je život a Tys stála
na jeho úpatí každé svítání,
slunce vyšlo, když ses usmívala
a mě se chtělo létat,
protože jsem poznal, jaká jsi,
možná sis křídla potrhala
a teď máš strach, že budeš se jen dívat
světu do kapsy.
Neboj se, Mílo vždyť od čeho máš křídla,
ať vlasy dál Ti planou v povětří,
jsi jako luna, jež v jezeře se zhlédla,
myslela, že zář jí vlastně nepatří.
Kometa po čase
rozčísne nekonečno,
krásné jsou návraty,
na Tebe dívám se,
děkuji za všechno,
a vítr ševelí - miluji návraty, miluji návraty.

06.12.2011 15:48:30 | Akrij8

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí