Havraní blond

Havraní blond

Už ani nevím, při jaké příležitosti nebo v jakém rozpoložení jsem to psala.

 

Kde jsou ty časy,

kdy jsem mívala,

světlé blond vlasy,

doma si zpívala?

 

Kde je ta síla,

která mě živila,

kdy byla jsem milá?

Jo, tu jsem pohřbila.

 

Od přístavu klidu

do bouře vplula jsem.

Nedivím se lidu,

že brání svoji zem

 

Slámové vlasy,

bílá tvářička.

Už dávno nejsem

"miloučká holčička".

 

Pro svět plavovlasá,

pro sebe havraní.

Teď už mě nikdo nezná,

teď jsem temnou saní.

 

Kde nechala jsem duši?

Stále ji marně hledám.

Všichni to dávno tuší.

Já duši vůbec nemám.
Autor Rezkaaa, 27.12.2011
Přečteno 262x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Děkuji za připomínku :) Nemohu to ani potvrdit ani vyvrátit, poněvadž už jsem zapomněla při jaké příležitosti to bylo napsáno (jak už jsem psala). Možná to byla reakce na neustále se vracející pocit, že sem (do ČR, do světa..?) vůbec nepatřím :) Jsem divná a tím bych to uzavřela :D

28.12.2011 18:08:13 | Rezkaaa

moc zajímavě napsané a je cítit , že to píšete z nitra svého já. Mám rád takové melodické verše, akorát nesouhlasím s tím pesimismem vůči vlastnímu já. Každý má v sobě hodně a hodně dobrého a je krásné žít.

27.12.2011 18:45:58 | jiří slunce

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí