Ten kluk....

Jeden kluk myslim kolem 15-ti mu bylo,
Stál venku před okny a ono strašně lilo.

On tam mokl a jen stál,
Ten čas plynul stále dál…

Já přistoupila k němu blíž,
A zeptala se:,,Proč tu stojíš“?

Život prý mu lásku vzal,
Když před oknama v dešti stál…

Mě v okamžení jasné bylo,
Proč stál před okny,když zrovna lilo!

Slzy tekly po mé tváří,
Když sem usínala na polštáři.

Byla to hrozná muka,
Odcházet z pohřbu toho kluka!

Život svůj on si tehdy vzal,
Když před oknama v dešti stál.

Já newěděla,co bude se dít,
Že zrovna život bude si chtít vzít?...