Můj Hvězdopravec

(neříkej,že byl to jen sen,
víš to Ty,vím to i já,
však lžeme sami sobě
navzájem,
koho to zajímá...)

cítím...
takové něco v srdeční krajině,
takové něco ve Tvém hlase,
takové něco snad stále jen tajíme,
takové něco tu ve vzduchu visí

jako kdysi...
skoro,
asi to nebude,
ale témeř

možná jednou...
ráno
se vzbudíme
a budem vědět,
jak to má být...

mezi námi
a s ostatními
obyvateli planet,
jak má vypadat svět,
jsi můj Hvězdopravec
a dlaněmi svými
cestu mi ukázal
a vdechl
snad život,
či něco
jiného?
já nevím,
je to "jen" pocit...

že chcem být dohromady,
ale ne spolu,
tak někdy napořád
zůstaň tady
u mě,
prosím

a až půjdem dolů,
zahraješ mi na kytaru
a já
s úsměvem
umřu...

(...ruku v ruce)

pak hvězdy snad požehnají...