Romance u vodní dýmky

Anotace: tak trochu zasněná nálada

Sedím tu sám,
a bublám do ticha,
tahám do svých velkých plic,
a na srdci něco co chtěl bych Ti říct.

Pozoruji kouř,
jak kreslí a maluje
malé nepochopitelné obrazce,
tam kde není nouzi o různé fantazie.

Polehávám si tak klidně,
a rozjímám nad tím co bude dál,
protože kopretiny nerostou,
někdo je otrhal.

Ty jsi podobná tomu kouři,
tančíš, kroutíš se jak plamen svíce
Jak stomy v bouři,
já stejně jak ten kouř,
přál bych si nasát Tě více

Má drahá voníš kouřem,
těch cizokrajných dálek
santalovým dřevem, vůní pouštních květů
pro mě jsi ty, paní všech světů.

Ve tmě září světlo,
které tmu tu pije,
a obkresluje tvary,
bliká, svítí, žhne,
jako zpomalené srdce co právě bije...
jako fantazie