...nevšedně všední...

...

Nevšedně všední ráno

zavonělo černou kávou.

   

     Silnou  a hořkou….

 

…a je to tu po sté…

 

Jen tak  

mimochodem

mou dlaň bereš do své

bez jediného slova promiň…

jen tvé oči škemrají

  “lásko odpust,

ještě to zkus...

ještě se mnou zůstaň”

 

Jen tak

mimochodem

zatopím v krbu

s vědomím, že za nějakou dobu

zas vabank s osudem

budem hrát

 

Na flétnu dýchám

     tremolo vibrato...

A trochu doufám,

že možná…snad…

to ještě stojí za to.

Snad to nejsou zas jen lži…

 

Po kolikáté už snažím se tomu uvěřit?

...