Klaun s rudou růží
Klaun s rudou růží
Poslala jsem k Tobě klauna,
s červenou růží,
mnoha pozdravy
a otázkami, na které
nechtěla jsem odpověď.
Vrátil se mi s okoralým srdcem,
v rukou něžných držel
pár bílých okvětních lístků
obarvených kapkami krve,
stříkanci z jeho bezelstných rtů.
Proč jsi mu ublížil
on hodně uměl milovat.
Nechal jsi ho zemřít,
nebude nikoho těď,
kdo mě utěší..
Proč nepolíbils jen
a neřekl,
Sbohem.
Komentáře (12)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
pěkně podané..klaun teda jo?
04.02.2013 21:11:22 | Robin Marnolli
děkuji, děkuji,.. no jo, už to tak asi bude =)
04.02.2013 21:13:49 | lucie.Tee
klauni mají namalovaný úsměv, ale prý bývají spíše smutní uvnitř
(možná jsem klaun...někdy:-)
04.02.2013 21:15:53 | Robin Marnolli
ano, tak to je, řekl jsi to přesně..,...nevím, ale miluji klauny, možná proto, že jsem kdysi jednoho znala.. a, veselý úsměv a smutný pohled..
04.02.2013 21:17:09 | lucie.Tee
ha...a mám důkaz (nepřímý:-)
04.02.2013 21:18:41 | Robin Marnolli
jakto? =)
04.02.2013 21:19:39 | lucie.Tee
no, že je to tak..potvrdilas to:-)
04.02.2013 21:20:53 | Robin Marnolli
jojo =) jak pravim =)
04.02.2013 21:21:33 | lucie.Tee
kdysi jsem napsala, Pláč smutného klauna, tam to je..
04.02.2013 21:21:59 | lucie.Tee
Pláč smutného klauna
Včera mi do ucha
křičel smutný klaun,
že ho moc bolí už,
být sám.
Plakal tak usedavě
a mé rameno prý ho hřeje.
Že neumí milovat
a tolik by chtěl,
chtěl poznat něžnost
růžových skel.
Řekla jsem mu, miláčku,
oč stát není,
buď rád klaunem
co s barvami se mění.
Jak ráda bych si též
nakreslila úsměv široký,
tak moc bych se smála
na Tvé diváky.
Chytl mi hlavu do dlaní,
řekl: "Slzu si přikreslí každý klaun,
hluboko pod srdce,
kde nevidět žal."
04.02.2013 21:23:52 | lucie.Tee
to jsem musel číst!...přečel jsem tě přece celou...oh má paměť!!!
alzheimer?....:-)
04.02.2013 21:23:33 | Robin Marnolli
