Pro chvíli jednoho nadechnutí

Vždy, když Tě potkám
mám pocit, jako bych našla
ten kousek z puzzle skládačky,
co až tak zvláštně pasuje
k prázdnému místu, v mém srdci.

Když jsem si myslela, že mě jen
šálí smysly, zrazuje tělo,
snad mi bylo líp, s nevědomostí.
Spát sama, nepřipouštět si temnotu kouta.
A teď musím hloubat nad tím,
co se nestalo..

Proč nejsem schopna těšit se z
přítomnosti,
vychutnávat to kouzlo okamžiku,
..protože má tendence, se tak snadno
rozplynout.

Milovat, dokud je čas.., milovat
s každým úderem srdce, s každou vteřinou,
byť jen chviličku,
krátkou,
..jako kmit řas.