vy tvarovaná...

Anotace: z ničeho...

její chůze cosi probouzí
asi jako když vyplašíte ptáka
z pootevřených víček
vytryskl pramen
opalizujících očí
a já v tu chvíli poznal
že o ní nic nevím…

neproniknutelná
nevyzradí svá tajemství
soběstačná
nepotřebuje žádného boha
ani se nezná k hříchu
její touhou a domovem je nic
žízní po ničem
jako po víně…

rotující Moebiova páska
mi obepíná hlavu
želatinových myšlenek
jako jeden ze Saturnových prstenců
v ústech tančí rudá zrnka
rozžhaveného vzduchu
s částicemi tachyonů
pokrývajících jinovatkou hlásky
dávající dohromady slova
větřícího ohaře…

tam uprostřed
velebného majestátu hor
kde jen občas prorazí ledový krunýř
skalní práh
v nepřirozeném tichu
jež prostupuje okolní prostor
občas zaskřípe kov o kámen
ozvěna odrážející od stěn
se ostře zarývá duší
jako výčitka
a porcelánová lavina
stahů srdce
ztuhla vlastní nedočkavostí
jako sousoší šíleného sochaře…